Category Archives: Nezařazené

LETOŠNÍ ÚRODA.

Květnové mrazy.

Jak ukazuje zkušenost z letošního roku, ani týdenní lednové mrazy s teplotami  -150C neumí napáchat tolik škody, jako několikahodinový pokles teploty pod 00C v polovině května. Z pohledu pranostik,  ledoví muži vždy v polovině května přinášejí ochlazení, ale aby došlo k tak výraznému poklesu teploty a způsobení škod, je zapotřebí souhry několika faktorů.

A to – vytvoření oblasti vyššího tlaku vzduchu, uklidnění větru, nízké relativní vlhkosti, vyjasnění a poměrně rychlého poklesu teploty. Pokud se sejdou všechny tyto faktory jsou následky katastrofální –  viz. letos Jižní Morava.

Naše valašské kopce měly letos štěstí.  Kritického 9. května bylo skoro slunečno a téměř bezvětří. Večer se vyjasnilo a teplota začala klesat až k -2,6oC 10. května ráno. Jenže naštěstí rozdíl mezi teplotou přes den a teplotou nad ránem nebyl tak obrovský ,ale hlavně nedošlo ke snížení vlhkosti – zůstala na 82%.  Tím pádem zůstaly květy a čerstvě nasazené plůdky vlhké a před mrazem chráněné.

I přes to došlo k poškození zhruba 20% úrody, zejména v údolích a mrazových kotlinách. Další dobrý vývoj plodů bude třeba podpořit přihnojením nebo použitím komplexním stimulátorů růstu.

Doufejme, že už nás další výkyvy počasí letos nečekají.

Pomalu se blíží jaro.

Zima už sice podle kalendáře skončila, ale ranní mrazíky se stále objevují. Pupeny se pomalu nalévají a je nejvyšší čas prohlédnout sady a připravit se na jaro. Je třeba zkontrolovat množství přezimujících škůdců, vyhodnotit stav stromů a naplánovat další práce.

V březnu je velmi důležité nepromeškat vhodný čas na ošetření broskvoní proti kadeřavosti. Vhodný termín je nejpozději při nálévání pupenů, po vyrašení je totiž už na postřik pozdě. U švestek se za vlhkého a chladného jara ráda objevuje puchrovitost. Napadení poznáme podle typicky protáhlých,světlých a houbovitých plodů. Proti puchrovitosti pomáhá nejen fungicidní postřik, ale i dostatek vápníku.

I u bobulovin je potřeba nezanedbat ochranu. Střídavá vlhkost, teploty okolo 18st.C a mlhy podporují napadení angreštů a rybízů padlím. Ani „rezistentní“ odrůdy nejsou proti napadení padlím plně odolné. Vždy se vyplatí vyzkoušet více odrůd a vybrat tu, která se osvědčila. Přesto je  dobré provést alespoň preventivní postřik na počátku kvetení.

Rozšíření mnoha chorob i škůdcí zabrání důsledná prevence.

Nejpozději během předjarního řezu musíme ze stromů odstranit i  mumifikované zbytky plodů jádrovin a peckovin napadených moniliniovou hnilobou plodů, dále odstranit letorosty, případně konce letorostů u  jabloní a angreštu napadených padlím. Již samotný kvalitní předjarní řez slouží nejen k regulaci růstu a násady plodů, ale i k omezení výskytu a  šíření houbových chorob. Je to dáno tím, že řezem zajistíme dostatečnou vzdušnost a prosvětlení korun stromů, a tím podstatně omezíme příznivé podmínky pro vznik a šíření infekce.